Dodatek č. 1 ke
ŠKOLNÍMU ŘÁDU ZŠ Nová Hradečná
|
Č.j. ZŠNH1/2020
|
Dodatek ŠŘ
|
IČO:70985413
|
|
Skartační znak:A5
|
Základní škola Nová Hradečná,
okres Olomouc,
přísp. org.
|
Počet stran : 1
|
|
Vypracoval
a schválil:
|
Mgr. Soňa Trávníčková, řed. ZŠ
|
|
|
|
Razítko školy:
|
|
|
Pedagogická
rada projednala a schválila dne:
|
26.8.
2020
|
Mgr. Hana
Ševčíková
Zást. řed. ZŠ
|
|
Platnost
a účinnost řádu od:
|
1.9. 2020
|
|
|
Školská
rada projednala a schválila dne:
|
31.8.
2020
|
MuDr.
Marek Polách
Předseda školské rady
|
Tímto dodatkem se
doplňuje ustanovení školního řádu ZŠ Nová Hradečná platného od 1.9. 2016 v těchto bodech:
v bodu 1.2 Povinnosti žáků takto:
S účinností od 1.9. 2020 jsou všichni žáci školy povinni vzdělávat
se distančním způsobem. Povinná výuka na dálku se týká
krizového stavu podle krizového zákona nebo uzavření škol z nařízení
ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice.
Způsob poskytování vzdělávání a hodnocení
výsledků vzdělávání distančním způsobem přizpůsobí škola podmínkám
žáka pro toto vzdělávání.
Žákům, kteří nemají potřebné el. vybavení může škola toto
zapůjčit. Škola zajistí také jiný způsob předání učiva a úkolů s možností
vyzvednutí ve škole nebo je předá telefonicky.
V Oddílu B, bodu
1.1.Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání se přidává bod č.25
Zásady formativního
školního hodnocení ZŠ Nová Hradečná viz. Zásady formativního hodnocení.
V Nové Hradečné
26.8. 2020 Vypracovala:
Mgr. Soňa Trávníčková, řed. ZŠ
Seznámeni:
|
|
|
Č.j. ZŠNH- I/2016
|
|
ŠKOLNÍ
ŘÁD
|
|
IČO:70985413
|
|
|
|
|
Skartační
znak:A5
|
|
Základní
škola Nová Hradečná,
okres Olomouc, přísp. org.
|
|
Počet stran
: 20
|
|
|
|
|
Vypracoval a schválil:
|
|
Mgr. Soňa Trávníčková, řed. ZŠ
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Razítko školy:
|
|
|
|
|
|
|
Pedagogická rada projednala a
schválila dne:
|
|
29.8.2016
|
|
Mgr. Hana Ševčíková
Zást. řed. ZŠ
|
|
|
|
|
Platnost a účinnost řádu od:
|
|
1.9.2016
|
|
|
|
|
|
|
Školská rada projednala a schválila
dne: 1.9.2016
|
|
|
|
MuDr. Marek Polách
Předseda školské rady
|
|
|
|
A Školní řád
1. Práva a povinnosti žáků a zákonných
zástupců, vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky
školy.
1.1 Práva žáků
Žáci mají právo:
- na vzdělání podle školního vzdělávacího
programu,
- na rozvoj osobnosti podle míry nadání,
rozumových a fyzických schopností,
- jedná-li se o žáky handicapované,
s poruchami učení nebo chování, na speciální péči v rámci možností
školy,
- na informace o průběhu a výsledcích svého
vzdělávání,
- zakládat v rámci školy samosprávný orgán
žáků (školní žákovský sněm, třídní žákovská samospráva), volit a být do nich
voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s
tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto
samosprávných orgánů zabývat,
- vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím
se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jeho vyjádřením musí být
věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, své připomínky
může vznést prostřednictvím zákonných zástupců nebo přímo řediteli školy,
- na informace a poradenskou pomoc školy v
záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu,
- na ochranu před vlivy a informacemi, které
by ohrožovaly jeho rozumovou a mravní výchovu a nevhodně ovlivňovaly jeho
morálku,
- na ochranu před fyzickým a psychickým
násilím a nedbalým zacházením,
- na svobodu ve výběru kamarádů,
- na svobodu pohybu ve školních prostorách,
jež jsou k tomu určeny,
- na to, aby byl respektován žákův soukromý
život a život jeho rodiny,
- na volný čas a přiměřený odpočinek a
oddechovou činnost odpovídající jeho věku,
- na ochranu před návykovými látkami, které
ohrožují jeho tělesný a duševní vývoj,
- v případě nejasností v učivu
požádat o pomoc vyučujícího,
- jestliže se žák cítí z jakéhokoliv
důvodu v tísni, má problémy apod., požádat o pomoc či radu třídního
učitele, učitele, výchovného poradce či jinou osobu,
- na rovnoměrné rozvržení písemných zkoušek,
- žák má právo
přestoupit na jakoukoliv základní školu,
- žák má právo
zapojit se do všech školních i mimoškolních aktivit organizovaných školou a
rodičovským sdružením,
- na život a práci ve
zdravém životním prostředí a na odstraňování škodlivin ze školního prostředí
v rámci možností školy,
- na ochranu před
všemi formami sexuálního zneužívání a před narkotiky a psychotropními látkami,
- pokud si žák
netroufá svěřit se se svými osobními problémy, nebo problémy svých kamarádů,
přímo třídnímu učiteli nebo řediteli, využije schránku důvěry, která je umístěna
ve vstupní hale školy.
1.2 Povinnosti žáků
Žáci mají povinnost:
- řádně docházet do školy a řádně se
vzdělávat, nosit a mít v pořádku pomůcky a školní potřeby,
- účastnit se mimoškolních aktivit, na které
se přihlásil,
- dodržovat školní řád a řády ŠD a ŠJ,
předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
- plnit pokyny pedagogických pracovníků školy
popř. dalších zaměstnanců školy vydané v souladu s právními a ostatními předpisy a školním řádem,
- vyjadřuje-li své mínění a názory, činit tak
vždy slušným způsobem,
- nepoškozují majetek školy a spolužáků,
případné škody jsou povinni zaplatit,
- žáci jsou povinni
dodržovat zásady kulturního chování. Zdraví učitele, zaměstnance školy a
všechny hosty pozdravem „Dobrý den!“. Členy pedagogického sboru
oslovují „paní ředitelko“ , „paní učitelko “. Provozní zaměstnance „ paní
školnice “, „ paní uklizečko“. Vychovatelku
školní družiny „paní vychovatelko“,
- žáci se vyjadřují
slušným slovním projevem, nepoužívají hrubých a vulgárních slov, bez
negativních emocí, jsou ohleduplní k mladším a slabším spolužákům, zvláště
dbají, aby neohrozili jejich zdraví, případně životy,
- žáci mohou vstupovat do kabinetu jen z
pověření a za přítomnosti učitele, do
ředitelny jen tehdy, jsou-li k tomu vyzváni po zaklepání,
- v odborné učebně dodržovat bezpečnostní
řád této učebny,
- žák zachovává čistotu i v okolí školy,
školní jídelny a v areálu školního
hřiště a zahrady,
- mimo školu se žák chová v souladu s pravidly slušného chování
tak, aby nepoškozoval pověst školy.
1.3 Práva zákonných zástupců žáků
Zákonní zástupci žáků mají právo:
- na informace o průběhu a výsledcích
vzdělávání svého dítěte,
- volit a být voleni do školské rady,
- vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím
se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být
věnována pozornost,
- na informace a poradenskou pomoc školy pro
jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního
vzdělávacího programu,
- požádat o uvolnění žáka z výuky podle
pravidel tohoto řádu.
1.4 Povinnosti zákonných zástupců žáků
Zákonní zástupci žáků mají povinnost:
- zajistit, aby žák docházel řádně do školy,
- na vyzvání ředitele školy se osobně
zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,
- informovat školu o změně zdravotní
způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech,
které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání (§ 22, Z 561/2004 Sb ve znění
pozdějších právních předpisů.)
- dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve
vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
- oznamovat škole údaje nezbytné pro školní
matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné
pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost a žáka, a změny v těchto údajích.
1.5 Vztahy žáků a zákonných zástupců
s pedagogickými pracovníky školy
Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a
zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí
s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších
nezbytných organizačních opatření.
Všichni zaměstnanci školy
budou žáky chránit před všemi formami
špatného zacházení, sexuálním násilím a zneužíváním. Budou dbát, aby
nepřicházeli do styku s materiály a
informacemi pro ně nevhodnými. Nebudou se
vměšovat do jejich soukromí a jejich korespondence. Budou žáky chránit před nezákonnými útoky na
jejich pověst. Zjistí-li, že dítě je
týráno, krutě trestáno nebo je s ním
jinak špatně zacházeno, spojí se se všemi
orgány na pomoc dítěti. Speciální pozornost budeme věnovat ochraně před návykovými látkami.
Informace, které zákonný zástupce žáka
poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi (zdravotní
způsobilost,…) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí se zákonem
č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
Vyzve-li ředitel školy nebo jiný pedagogický
pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek
týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem
žáka.
Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně
zúčastňují třídních schůzek a konzultačních dnů, na kterých informují zákonné
zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání. V případě omluvené
nepřítomnosti pedagogického pracovníka zajistí, aby zákonní zástupci byli
informováni jiným způsobem.
2. Provoz a vnitřní režim školy
2.1 Docházka do školy
Žák chodí do školy pravidelně a včas podle
rozvrhu hodin. Účast na vyučování nepovinných předmětů, reedukaci a doučování
je pro zařazené žáky povinná.
2.2 Omlouvání nepřítomnosti
Při absenci žáka je nutno informovat třídního
učitele osobně, písemně nebo telefonicky nejpozději do tří kalendářních dnů od
počátku nepřítomnosti žáka a doložit důvody nepřítomnosti. (§ 50,
Z 561/2004 Sb.)
Lékařské vyšetření není důvodem
k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví se
po vyšetření do školy a zapojí se do výuky.
Nepřítomnost žáka ve škole je třeba omlouvat
vždy písemně, prostřednictvím omluvného listu v žákovské knížce /deníčku/.
Po opětovném nástupu do školy žák předloží
omluvenku třídnímu učiteli nejpozději do
3 dnů po skončení absence (§50, Z 561/2004 Sb.)
Pokud žák odchází ze školy v průběhu
vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu učiteli, případně vyučujícímu
poslední hodiny. Zákonní zástupci si žáka vyzvedávají ve škole nebo předloží
písemnou žádost o uvolnění.
Třídní učitel může ve výjimečných případech a
po projednání s ředitelem školy, požadovat omlouvání každé nepřítomnosti
žáka lékařem.
Předem známou nepřítomnost žáka je třeba
omluvit před jejím započetím. Na základě žádosti rodičů může
v odůvodněných případech uvolnit žáka z vyučování:
jedna vyučovací
hodina – vyučující příslušného předmětu,
jeden den – třídní
učitel,
více jak jeden den –
ředitel školy na základě písemné žádosti rodičů.
Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných
závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo
zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání
žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy
uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře
pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací
hodinu může být žák uvolněn s souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní
stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy
takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit
vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je
povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.
2.3 Školní budova
Budovu školy otevírá školník v 6.00 hod. Žáci zapsaní v ŠD dochází do ranní družiny. Dohledem nad žáky je od 6.45 pověřen ped. prac. školy (dle organizace školy v příslušném školním roce). Žáci
nastupují do školy nejpozději 20 min. před začátkem vyučování, vstupují do školy ukázněně, v
šatně se přezují do vhodné obuvi. Po
příchodu do učebny se žáci připravují na
vyučování. Začátek vyučování je v 8.00 hod..
Po zvonění sedí všichni žáci v lavicích.
Pokud se nedostaví vyučující do 5 min.
po zvonění, oznámí jeho nepřítomnost předseda
třídy v ředitelně.
Před odpoledním vyučováním, v době
polední přestávky, zajišťuje škola dohled nad žáky ve školní stravovně a třídě
k tomu určené, dle rozpisu stanoveného dohledu nad žáky pro příslušný
školní rok. Žáci zapsaní ve školní družině jsou v ŠD.
V době mimo vyučování se žáci smějí zdržovat
ve školní budově pouze za přítomnosti
pedagogického dozoru.
Po skončení vyučování se žák zdržuje v šatně
po dobu nezbytně nutnou, přezuje se,
oblékne a podle pokynů učitele odchází z budovy.
Žáci, kteří se účastní kroužků nebo jiných
aktivit ve škole čekají vždy na vedoucího před vchodem do budovy. Žáky zapsané
do ŠD si vyučující vyzvedá ve ŠD.
2.4. Chování o přestávkách
Hlavní přestávka začíná v 9.40 hod. a trvá 20
min,. Žáci mají právo na přestávku
časově nezkrácenou. Během přestávek není žákům
dovoleno opustit areál školy.
§ 1
Při přesunu do jiných tříd se žáci
chovají ukázněně. Přesunují se potichu a udržují pořádek. Po chodbách se chodí
vpravo, neběhá se a zvláštní pozor je třeba dát na schodech a při odbočování za
roh.
(1)
Pět minut před začátkem vyučování a
před koncem hlavní přestávky jsou žáci upozorněni na konec přestávky . Žáci již
poté setrvají na svých místech a připravují se na vyučování.
§ 2
V
době polední přestávky mohou žáci neopouští areál školy.
§ 3
§ 4
2.5 Zdravotní potíže žáků
Žák, kterému je nevolno, jde domů nebo k
lékaři pouze v doprovodu rodičů nebo
jiné pověřené osoby. Nevolnost hlásí
svému vyučujícímu, nebo vyhledá
zdravotníka školy, jímž je paní učitelka Mgr. Hana Ševčíková, v případě
nutnosti se obrátí na kteréhokoliv
zaměstnance školy.
§ 5
Škola organizuje společné zubní lékařské
preventivní prohlídky ( 2x ročně ) v soukromé ordinaci MUDr.Hany Bucherové. Pokud si rodiče nepřejí
tuto zdravotní službu, oznámí třídnímu učiteli svoji vůli a škola jejich dítě
ze společné prohlídky vyřadí. Žáci prvního stupně navštěvují zubní ordinaci pod
vedením třídní učitelky, vychovatelky nebo
správního zaměstnance.
2.6 Žákovská služba
Služba týdne dbá na čistotu a pořádek,
odpovídá za čistě umytou a utřenou
tabuli v průběhu vyučování. Dbá o pořádek, zajišťuje křídu, kontroluje uzavření
vodovodního ventilu (kohoutku) nad umyvadlem.
Po
skončení vyučovací hodiny odpovídá společně s vyučujícím za čistotu prostoru
kolem tabule a za pořádek v celé třídě. Po velké přestávce předá třídu
učiteli vykonávajícímu dozor.
2.7
Péče o vlastní majetek
Žáci nenosí do školy nepotřebné či drahé
věci, neboť škola za jejich ztrátu či
poškození nenese odpovědnost.
Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce.
Cenné věci do školy nenosí. Hodinky, šperky, peníze apod. mají neustále u sebe.
Pokud je musí odložit, např. v hodině tělocviku, svěřují je do úschovy
vyučujícímu. Cenné věci potřebné k výuce nenechávají ve škole přes noc. Do
školy je zakázáno nosit věci, které by mohly
ohrozit zdraví, způsobit úraz nebo ohrožovat mravní výchovu žáků nebo
být předmětem spekulační činnosti. Zabavené věci učitelé vydají rodičům.
2.8 Používání mobilních telefonů
a) Škola nezakazuje žákům nosit do školy mobilní
telefony, pokud si to rodiče přejí.
b)
Žáci o mobilní telefony ve škole pečují stejným způsobem jako o peníze, šperky,
hodinky, kalkulačky – mají je stále pod kontrolou, případně je ukládají na
vyhrazená místa ( TV, Pč apod.)
c) Mobilní telefony je
zakázáno používat v době vyučování. Narušování vyučování zvukovým signálem
mobilu bude považováno za kázeňský přestupek, stejně jako pořizování
jakýchkoliv záznamů na telefonu.
d)
Je zakázáno dobíjení mobilních telefonů ve škole a na
akcích konaných školou.
2.9. Péče o školní a cizí majetek
§ 6
Chrání veškerý majetek. Žák šetrně zachází se
svěřenými učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem.
§ 7
Každé svévolné poškození nebo zničení majetku
školy, učebních pomůcek a učebnic, majetku spolužáků, učitelů či jiných osob hradí rodiče žáka, který
poškození způsobil.
§ 8
Žák je povinen udržovat v pořádku a
nepoškozené všechny věci, které tvoří zařízení třídy a školy a také ty, které
mu byly svěřeny v souvislosti s výukou (např. učebnice, žákovské
pomůcky,…) Každé poškození nebo závadu v učebně hlásí žák vyučujícímu,
nebo třídnímu učiteli.
§ 9
Požaduje-li škola náhradu škody po žákovi,
musí poškození věci vždy prošetřit třídní učitel a zvážit i pedagogickou
stránku případu.
§ 10
Žáci dbají na dostatečné zajištění svých
věcí.
Před odchodem ze třídy každý žák uklidí své
pracovní místo a jeho okolí. Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého
pracovního místa a nejbližšího okolí.
Žákům je přísně zakázáno manipulovat s
elektrickými spotřebiči a vypínači, s rozvody elektro a plynu, s vybavením
odborných pracoven, s uloženými exponáty a modely. Z bezpečnostních důvodů
se žákům zakazuje otevírání oken o přestávkách a sezení na okenních parapetech.
2.10 Pojistné události
Pokud žák zjistí ztrátu osobní věci, okamžitě
ohlásí tuto skutečnost vyučujícímu nebo učiteli, který koná dozor a také svému
třídnímu učiteli.
Nalezené věci se odevzdávají,
vyučujícímu, p. školnici nebo do
ředitelny.
Při ztrátě věci
postupují žáci následovně:
a) žák musí ztrátu
věci neprodleně oznámit třídnímu učiteli (nepřípustné minulý týden se mi
ztratilo…),
b) pokus o
dohledání věci,
c) žák si vyzvedne
tiskopis hlášení pojistné události a čestné prohlášení u ředitelky školy,
d) od ní dostane
informace o vyplnění tiskopisů a vyrozumění o likvidaci pojistné události.
2.11. Školní družina
O přijímání žáků do ŠD rozhoduje ředitel
školy.
Provoz ŠD je ráno od 6.45 do 7.45 hod. a po
skončení vyučování do 16.00 hodin.
Žáky ŠD přebírá vychovatelka po skončení vyučování
v šatně. Učitelka je povinna informovat vychovatelku o jakékoliv změně
v rozvrhu. V případě, že některému žákovi končí pobyt ve třídě jinak
než stanoví rozvrh hodin, má učitelka povinnost zajistit odchod dítěte do ŠD –
osobně, nebo písemnou dohodou s rodiči.
Ze ŠD si přebírají zákonní zástupci děti
osobně (mohou uvést i další osoby oprávněné k vyzvednutí) nebo mohou
písemně požádat, aby dítě odcházelo ze ŠD samo v určenou hodinu. Rodiče
jsou povinni vyzvednout své dítě nejdéle do 16.00 hodin. V případě, že tak neučiní,
vychovatelka zatelefonuje rodičům.
Docházka přihlášených žáků je povinná. Každou
nepřítomnost je nutno řádně omluvit.
Výjimečně lze uvolnit žáka dříve jen na
písemnou žádost, která musí obsahovat datum, hodinu odchodu a podpis. Bez této
žádosti nebude žák uvolněn. Nelze omlouvat žáky telefonicky.
Písemná žádost (na celý školní rok) je nutná
při uvolňování žáka na mimoškolní aktivity (ZUŠ, kroužky, zájmová činnost aj.).
Za cestu žáka do kroužků, popř. zpět do ŠD, nenese vychovatelka zodpovědnost.
Do ŠD se žáci 1. ročníku přihlašují písemně
při zápisu do 1. třídy a při zápisu do ŠD (1. den školního roku). Žáci 2. až 4.
třídy v den následující. Dítě je možně odhlásit kdykoliv během školního
roku (písemná žádost rodičů).
Žáci ŠD se řídí
pravidly vnitřního řádu ŠD a dodržují bezpečnostní předpisy, se kterými byli
seznámeni. Chovají se tak, aby neohrozili bezpečnost a zdraví svoje ani svých
spolužáků.
Během pobytu ŠD venku
jsou osobní věci žáků (aktovky, oblečení) uzamčeny v družině.
ŠD pravidelně využívá i jiné prostory školy,
dle rozvrhu tělocvičnu, školní hřiště a zahradu. Za přechody žáků je vždy
zodpovědná vychovatelka.
Po dohodě s vychovatelkou se mohou
činnosti ŠD zúčastnit i žáci, kteří nejsou přihlášeni k řádné docházce.
Zákonní zástupci žáků jsou seznámeni
s řádem ŠD při zápisu do ŠD (tj. první školní den). S vychovatelkou
řeší vzniklé problémy osobně při vyzvednutí žáka nebo písemnou formou (využijí
školní deníček pro sdělení). Rodiče mohou ŠD kdykoliv navštívit, zapojit se
s dítětem do činnosti a jsou zváni na významnější akce ŠD.
Do ŠD se zapisuje
do 30 žáků na pravidelnou docházku.
2.12 Školní jídelna
Při stolování je tichý a ukázněný, dbá pokynů
dozírajících učitelů, vychovatelky, pracovnice výdeje stravy. Zachovává etiketu
stolování. Hlasitě se nebaví. Snaží se, aby svým jednáním neurážel estetický
vkus svých spolustolovníků.
Po skončení oběda zastrčí židli, odnese
použité nádobí.
Do jídelny se již nevrací - v šatně se
oblékne a urychleně a v tichosti opustí budovu.
Žáci se řídí
pravidly vnitřního řádu Školní jídelny-výdejny a dodržují bezpečnostní předpisy, se
kterými byli seznámeni.
3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy
diskriminace, nepřátelství nebo násilí
3.1 Hygienické zásady
Žáci jsou povinni přezouvat se, dbát na
hygienu zvlášť před jídlem a po použití WC.
§ 11
Žáci se chovají při pobytu ve škole a na
akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých
spolužáků či jiných osob. Obzvláště důležité je dodržování hygienických zásad
před svačinou a obědem, po tělocviku, po pracovním vyučování a podobných
činnostech, po použití záchodu apod.
Žáci chodí slušně a čistě oblečeni a
upraveni.
Jako přezůvky používají hygienicky vhodnou
obuv, která neohrožuje bezpečnost svého majitele a nezanechává stopy na
podlaze. Do tělesné výchovy se zásadně používá cvičební úbor a sportovní obuv
vhodná zvlášť do tělocvičny a jiná na hřiště. Stav sportovní obuvi a péči o ni
kontrolují učitelé TV.
3.2 Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými
spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele.
Při přecházení žáků na místa vyučování či
jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny
doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť
poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, výuku plavání platí zvláštní
bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v
ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají
všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.
Při výuce v tělocvičně, zachovávají žáci
specifické bezpečnostní předpisy pro tyto prostory, dané vnitřním řádem
tělocvičny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s ním seznámit žáky při
první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první
hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy. Řády
odborných učeben tvoří přílohu školního řádu.
Při jízdě na kolech je třeba dodržovat
dopravní předpisy a mít kola řádně vybavena. Na školním dvoře je třeba kola
zamykat.
Pro účast na
některých vzdělávacích činnostech školy, např. při výuce plavání, účasti žáka
ve škole v přírodě a na zotavovací akci a sportovních akcích se vyžaduje
zdravotní způsobilost (podle Z 258/2000 Sb.§ 9 a 10 o ochraně veřejného
zdraví), kterou posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro děti a dorost, u
kterého je žák registrován. V posudku se dále uvede, zda se dítě podrobilo
stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní, nebo
že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.
3.2.1.Poučení žáků o BOZP
Poučení na počátku
školního roku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména:
a) se školním
řádem,
b) se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách, schodištích, v šatně, při odchodu ze školy a
příchodu do školy a na veřejných
komunikacích,
c) se zákazem
přinášet do školy věci, které nesouvisejí
s vyučováním,
d) s postupem při
úrazech,
e) s nebezpečím
vzniku požáru a s postupem v případě
požáru.
Poučení na počátku
první vyučovací hodiny přichází v úvahu pouze u některých předmětů, zejména,
tělesné výchovy, praktických činností a podobně. Vyučující seznámí žáky s pravidly bezpečného chování a
upozorní je na možné ohrožení života,
zdraví či majetku.
Poučení před
činnostmi, které se provádí mimo školní budovu. (Jde o takové činnosti, jakými jsou
vycházky, výlety, exkurze, branná cvičení, plavecké výcviky.) Seznámení se všemi
pravidly chování, případnými zákazy
apod. a poučení o správném vybavení žáků
provede třídní učitel nebo ten, kdo bude
nad dětmi vykonávat dohled.
Poučení před
prázdninami provádí třídní učitel, který:
a) varuje žáky
před škodlivými vlivy alkoholu, kouření,
známostmi s neznámými lidmi apod.,
b) upozorní je na
možné nebezpečí pro život a zdraví v
případě nálezu a manipulace s nevybuchlou municí a poučí je, jak se v takové situaci zachovat,
c)informuje o
nebezpečí vzniku požáru, o dopravní kázni,
d) varuje před
koupáním v místech, která neznají , atp.
Postup
při úrazu žáka
Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde
během vyučování ve třídě, tělocvičně, na chodbě nebo hřišti jsou žáci povinni
hlásit ihned svému vyučujícímu nebo jinému zaměstnanci školy, kteří dále
postupují takto:
Zjistit poranění, popř. ho konzultovat se
zdravotníkem školy.
Informovat ředitele školy nebo zástupce
ředitele školy.
Zavolat lékařskou službu nebo zajistit
doprovod dospělou osobou k lékaři.
Oznámit skutečnost zákonným zástupcům žáka,
požádat je o převzetí dítěte.
Provést zápis do knihy úrazů popř. vyplnit
záznam o úrazu.
Informovat třídního učitele, není-li
pedagogický pracovník sám třídním učitelem.
Postup při medikaci (podávání léků, kapek,
čípků, mastí apod.) případně jiném zdravotním výkonu žákům
V případě, že zákonný zástupce žáka bude
po škole vyžadovat medikaci, případně jiný zdravotní výkon bude se postupovat
následně:
- Zákonný zástupce předloží ředitelce školy
ke schválení písemnou žádost o podávání medikace, popř. provádění jiného zdrav.
výkonu, přičemž ředitelka školy může vyžadovat vyjádření a doporučení
poskytovatele zdravotních služeb. (Vzor žádosti je u ředitelky ZŠ).
3.3 Ochrana před sociálně patologickými jevy
Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména
školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole
z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a
metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků a řídí se Školským zákonem č.561/2004 § 31 ve znění pozdějších předpisů .
Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci
s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu
školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje s dalšími
institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.
Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení,
distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy. Porušení tohoto
zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Ředitel školy využije všech
možností daných mu příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět
k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu
podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce
žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je
seznámí s možností odborné pomoci.
Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí,
omezování osobní svobody, ponižování a pod., kterých by se dopouštěli
jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám a pracovníkům školy (zejména v
situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách
školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý
přestupek proti řádu školy. Podle okolností ředitel školy uváží možnost dalšího
postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat
jejich zákonné zástupce.
B Pravidla
pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků
vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou
1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku
vzdělávání
1. Hodnocení
žáka je organickou součástí
výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.
2. Za první i druhé pololetí vydává škola
žákovi vysvědčení.
3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na
vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou
způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady
a po projednání v pedagogické radě.
4. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní
učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do
klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení,
její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.
6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se
uskutečňuje klasifikace průběžná a
celková.
7. Průběžná klasifikace se uplatňuje
při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.
8. Klasifikace souhrnného prospěchu se
provádí na konci každého pololetí a
není aritmetickým průměrem běžné
klasifikace.
9. Při hodnocení žáka
klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích
pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které
dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách
jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a
osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle
žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho
výkon.
10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků
ve vyučovacích předmětech.
11. Při hodnocení a při průběžné i celkové
klasifikaci pedagogický pracovník
uplatňuje přiměřenou náročnost a
pedagogický takt vůči žákovi.
12. Klasifikační stupeň
určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
13. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný
klasifikační stupeň za
klasifikační období příslušní
učitelé po vzájemné dohodě.
14. Ohodnocením výkonu
žáka klasifikačním stupněm
posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně.
15. Pro
určování stupně prospěchu
v jednotlivých předmětech
na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové
klasifikaci přihlíží učitel k věkovým
zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních
výkonech pro určitou indispozici.
Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti
žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace
za příslušné období.
16. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.
17. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu
žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
- průběžně prostřednictvím žákovské knížky,
- případně
kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.
V
případě mimořádného zhoršení prospěchu
informuje učitel zákonné
zástupce žáka bezprostředně a
prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v
pedagogické radě.
18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci
nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období
navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni
za pololetí ze
všech, popřípadě jen z některých předmětů,
se po návratu do kmenové školy znovu
nezkoušejí a neklasifikují.
Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve
kterých byli klasifikováni, je závazná.
V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.
19. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na
konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním
vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených
rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího
ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního
stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci
druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního
pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby
hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po
skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák
se za první pololetí nehodnotí. Jestliže je žák z výuky některého předmětu
v prvním nebo druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo
hodnocení slovo „uvolněn“.
21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého
pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby
hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září
následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje
žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu pátý ročník. Nelze-li žáka
z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo v druhém
pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo
hodnocení slovo „nehodnocen“.
22. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o
správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3
pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději
však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o
komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy,
krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení
žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
23. Žák, který plní povinnou školní docházku,
opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být
hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou
ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného
zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
24. Ředitel školy může žákovi, který splnil
povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být
hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po
posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole
1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní
učitel po projednání s učiteli, kteří ve
třídě vyučují, a s ostatními učiteli a
rozhoduje o ní ředitel po projednání v
pedagogické radě.
2. Kritériem pro klasifikaci chování je
dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu školy během
klasifikačního období.
3. Při klasifikaci chování se přihlíží k
věku, morální a rozumové vyspělosti
žáka; k uděleným opatřením k posílení
kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato
opatření byla neúčinná.
4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích
organizovaných školou.
5. Nedostatky v chování žáků se
projednávají v pedagogické radě.
6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli
jednotlivých předmětů:
- průběžně prostřednictvím žákovské knížky,
- okamžitě v případně
mimořádného porušení školního řádu.
1.3 Výchovná opatření
1. Ředitel školy může na základě vlastního
rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po
projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný
projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin
nebo za dlouhodobou či mimořádně úspěšnou práci.
2. Třídní učitel může na základě vlastního
rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s
ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní
iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
3. Při porušení povinností stanovených
školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
a) napomenutí třídního učitele -
v případě drobného kázeňského přestupku
b)důtku třídního učitele-
v případě vážnějšího porušení školního řádu nebo častěji opakovaných drobných kázeňských přestupků
c)důtku ředitele školy - za vážné porušení školního řádu nebo
v případech, kdy dochází k opakovanému porušování školního řádu i po udělení předchozího výchovného
opatření.
4. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli
školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit
pouze po projednání v pedagogické radě.
5.Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně
oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a
jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.
6. Udělení pochvaly a jiného ocenění a
uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení
pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo
uděleno.
2 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
1. Sebehodnocení je důležitou součástí
hodnocení žáků.
2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a
sebevědomí žáků.
3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou
věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci
mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.
4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:
- co se mu daří,
- co mu ještě nejde.
- jak bude pokračovat dál.
5. Při školní práci vedeme žáka, aby
komentoval svoje výkony a výsledky.
6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.
3 Celkové hodnocení
žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni
a) prospěl(a) s
vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a),
d) nehodnocen(a).
Žák je hodnocen
stupněm:
a)
prospěl(a) s vyznamenáním,
není-li
v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem
hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr
stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím
programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v
případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a
klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1
písm. e), vyhlášky č. 48/2005 ve znění 454/2006
b)
prospěl(a),
není-li
v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem
hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím
slovním hodnocením,
c)
neprospěl(a),
je-li
v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem
hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím
slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
d)
nehodnocen(a),
není-li
možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním
vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.
Stupně hodnocení prospěchu a chování v
případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených
kritérií
3.1 Stupně hodnocení prospěchu
1. Výsledky vzdělávání
žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním
vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na
vysvědčení stupni prospěchu:
1 – výborný,
2 – chvalitebný,
3 – dobrý,
4 – dostatečný,
5 – nedostatečný.
2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí
do tří skupin:
- předměty s převahou teoretického zaměření,
- předměty s převahou praktických činností,
- předměty s převahou výchovného a uměleckého
odborného zaměření.
Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně
jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje
žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se
specifikou předmětu.
3.1.1
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové,
společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích
předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky
učebních osnov hodnotí:
- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení
požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a
rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické
činnosti,
- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a
dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení
společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
- kvalita myšlení, především jeho logika,
samostatnost a tvořivost,
- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně
a vztah k nim,
- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková
správnost ústního a písemného projevu,
- kvalita výsledků činností,
- osvojení účinných metod samostatného
studia.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují
podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy,
definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi.
Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a
tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a
praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky
správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a
písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a
estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je
schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy,
definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává
požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo
podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při
řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a
zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost.
Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a
výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků.
Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně
nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti
osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí
nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických
činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za
pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při
řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a
provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je
vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a
písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V
kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev
je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle
návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti
osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných
intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky.
V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a
praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad
a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby,
myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve
správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v
grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický.
Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném
studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně,
přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat
požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V
uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a
praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení
jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele.
Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické
nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti,
přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají
vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí
učitele. Nedovede samostatně studovat.
3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s
převahou praktického zaměření.
Převahu praktické činnosti mají v základní škole
pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky.
Při klasifikaci v předmětech uvedených
v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních
osnov se hodnotí:
- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k
praktickým činnostem,
- osvojení praktických dovedností a návyků,
zvládnutí účelných způsobů práce,
- využití získaných teoretických vědomostí v
praktických činnostech,
- aktivita, samostatnost, tvořivost,
iniciativa v praktických činnostech,
- kvalita výsledků činností,
- organizace vlastní práce a pracoviště,
udržování pořádku na pracovišti,
- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci a péče o životní prostředí,
- hospodárné využívání surovin, materiálů,
energie, překonávání překážek v práci,
- obsluha a údržba laboratorních zařízení a
pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují
podle těchto kritérií:
Stupeň 1 ( výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci,
k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě
využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti
vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně
ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce
jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje
pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá
suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a
pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k
pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s
menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti.
Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se
nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně
si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje
předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní
prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští
malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla
obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s
občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu
kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele
uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických
činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje
občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci
organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o
bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a
ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat
suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů,
nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s
častou pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k
pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede
využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických
činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů
a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má
závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně
dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a
ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti
využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních
zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných
nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní,
ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí
učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V
praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky.
Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou
nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na
pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá
předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí.
Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě
laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se
dopouští závažných nedostatků.
3.1.3
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná
výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.
Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se
při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s
přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
Při klasifikaci v předmětech s převahou
výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností,
činností a jejich tvořivá aplikace,
- poznání zákonitostí daných činností a
jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
- kvalita projevu,
- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
- estetické vnímání, přístup k uměleckému
dílu a k estetice ostatní společnosti,
- v tělesné výchově s přihlédnutím ke
zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o
vlastní zdraví.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují
podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje
tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle
požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho
projev je esteticky působivý, originální, procítěný. Osvojené vědomosti,
dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění,
estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně
rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý,
převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které
úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky
působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě
aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní
zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře
estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý,
samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a
kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho
vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje
pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou
kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý.
Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými
chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele.
Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj
estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj
jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá
estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede
aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický
vkus a tělesnou zdatnost.
3.2 Stupně hodnocení chování
(1) Chování žáka ve
škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace
hodnotí na vysvědčení stupni:
a) 1 – velmi dobré,
b) 2 – uspokojivé,
c) 3 – neuspokojivé.
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace
chování jsou následující:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a
ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák
je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování
a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti
pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; nebo se opakovaně dopustí méně
závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští
dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost
a zdraví svoje nebo jiných osob.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s
pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti
školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost
a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací
činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších
přestupků.
4 Zásady pro používání slovního hodnocení v
souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně
předem stanovených kritérií
1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání
žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po
projednání v pedagogické radě.
2. Třídní učitel po projednání
s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace
nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která
hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce
žáka.
3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní
učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do
klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne
ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného
zástupce žáka.
5. Výsledky
vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených
školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných
školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá
úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům
formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního
vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku
žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich
vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech,
které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také
zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a
jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze
hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro
hodnocení chování žáka.
5Zásady pro stanovení celkového hodnocení
žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního
hodnocení a klasifikace
Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo
klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na
vysvědčení
Prospěch
|
|
|
Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
|
|
|
|
|
1 – výborný
|
|
ovládá bezpečně
|
|
|
|
|
2 – chvalitebný
|
|
ovládá
|
|
|
|
|
3 – dobrý
|
|
v podstatě ovládá
|
|
|
|
|
4 – dostatečný
|
|
ovládá se značnými mezerami
|
|
|
|
|
5 - nedostatečný
|
|
neovládá
|
|
|
|
|
Úroveň myšlení
|
|
|
|
|
1 – výborný
|
|
pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
|
|
|
|
|
2 – chvalitebný
|
|
uvažuje celkem samostatně
|
|
|
|
|
3 – dobrý
|
|
menší samostatnost v myšlení
|
|
|
|
|
4 – dostatečný
|
|
nesamostatné myšlení
|
|
|
|
|
5 - nedostatečný
|
|
odpovídá nesprávně i na návodné otázky
|
|
|
|
|
Úroveň vyjadřování
|
|
|
|
|
1 – výborný
|
|
výstižné a poměrně přesné
|
|
|
|
|
2 – chvalitebný
|
|
celkem výstižné
|
|
|
|
|
3 – dobrý
|
|
myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
|
|
|
|
|
4 – dostatečný
|
|
myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
|
|
|
|
|
5 - nedostatečný
|
|
i na návodné otázky odpovídá nesprávně
|
|
|
|
|
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů,
chyby, jichž se žák dopouští
|
|
|
|
|
1 – výborný
|
|
užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle
dovedností ,pracuje samostatně, přesně a s jistotou
|
|
|
|
|
2 – chvalitebný
|
|
dovede používat vědomosti a dovednosti při
řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb
|
|
|
|
|
3 – dobrý
|
|
řeší úkoly s pomocí učitele a s touto
pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
|
|
|
|
|
4 – dostatečný
|
|
dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
|
|
|
|
|
5 - nedostatečný
|
|
praktické úkoly nedokáže splnit ani s
pomocí
|
|
|
|
|
Píle a zájem o učení
|
|
|
|
|
1 – výborný
|
|
aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
|
|
|
|
|
2 – chvalitebný
|
|
učí se svědomitě
|
|
|
|
|
3 – dobrý
|
|
k učení a práci nepotřebuje větších
podnětů
|
|
|
|
|
4 – dostatečný
|
|
malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
|
|
|
|
|
5 - nedostatečný
|
|
pomoc a pobízení k učení jsou zatím
neúčinné
|
|
|
|
Chování
|
|
|
1 – velmi dobré
|
|
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a
ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák
je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
|
|
|
|
|
2 - uspokojivé
|
|
Chování žáka je v rozporu s pravidly
chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku
proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu; nebo se opakovaně
dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele
školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy.
Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
|
|
|
|
|
3 - neuspokojivé
|
|
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu
s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti
školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo
bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně
vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští
dalších přestupků.
|
|
|
|
6 Způsob získávání podkladů pro hodnocení
1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci
výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito
metodami, formami a prostředky :
- soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho
připravenosti na vyučování,
- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) ,didaktickými testy,
- kontrolními písemnými pracemi a praktickými
zkouškami předepsanými učebními
osnovami,
- analýzou různých činností žáka,
- konzultacemi s ostatními učiteli a podle
potřeby s dalšími odborníky (PPP),
- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci
žáka.
2. Žák
2. až 5. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě
známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky
získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné
ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto
období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je
prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování
po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové
poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.
3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé
klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených
projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek
hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických
činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky,
které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména
prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek
žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.
4. Kontrolní písemné práce a další druhy
zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně
nenahromadily v určitých obdobích.
5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat
více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem.
Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do přílohy třídní knihy. V
jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci
o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit
správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení,
písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního
poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled
zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
7. Vyučující zajistí zapsání známek také do
třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z
jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka,
jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.
8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na
základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po
dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou
zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin,
v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10.
dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a
na požádání ve škole také zákonným zástupcům.
9. Vyučující dodržují zásady pedagogického
taktu, zejména:
- neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do
školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,
- žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za
dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,
- účelem zkoušení není nacházet mezery ve
vědomostech žáka, ale hodnotiti to, co umí,
učitel klasifikuje jen probrané učivo,
zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,
- před prověřováním znalostí musí mít žáci
dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,
- prověřování znalostí provádět až po
dostatečném procvičení učiva.
10. Třídní učitelé (případně výchovný
poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením
psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace
žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí
zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.
7 Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách
7.1 Komisionální zkouška
1. Komisionální zkouška se koná v těchto
případech:
- má-li zákonný zástupce žáka
pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí,
- při konání opravné zkoušky.
2. Komisi pro
komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím
daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
3. Komise je
tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým
je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že
vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný
pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel,
jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen,
popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým
je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti
stanovené.
Rámcovým vzdělávacím
programem pro základní vzdělávání.
4. Výsledek přezkoušení
již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví
komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo
stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným
způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na
konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
5. O přezkoušení se
pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění
protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.
6. Žák může
v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li
možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán
jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
7. Konkrétní obsah a
rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím
programem.
8. Vykonáním
přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
9. Třídní učitel
zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch
a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.
7.2 Opravná zkouška
1. Opravné zkoušky konají:
- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné
z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni
základní školy,
- žáci devátého ročníku, kteří na konci
druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.
Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže
neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.
2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního
roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků
s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové
pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
Opravné zkoušky jsou komisionální.
3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání
nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit
náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního
roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu
do devátého ročníku.
4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum
poslední opravné zkoušky v daném pololetí.
5. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu
žákovi, který koná opravnou zkoušku:
Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz –
poznámka)
Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku
z předmětu ………s prospěchem ……… .
Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní
výkaz – poznámka)
Žák se bez řádné omluvy nedostavil
k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává
nedostatečný
8 Způsob hodnocení žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami
1.
Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a
uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení
žáka, a na obou stupních základní školy.
2.
Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují
motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se
doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s
uvedením počtu chyb apod.
3.
Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob
hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními
vyučujícími.
4.
Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu
individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
5. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném
osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a
stupni postižení i k jeho
celkovému zdravotnímu stavu.
9 Hodnocení nadaných dětí, žáků a studentů
1.Ředitel
školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez
absolvování předchozího ročníku.Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva
nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a
rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
2.
Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva,
a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li
individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí
ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo
provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší
povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí
příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci
pololetí ani v náhradním termínu.
Závěrečná ustanovení
1.
Kontrolu
provádění ustanovení této směrnice provádí ředitelka školy.
2.
O
kontrolách provádí písemné záznamy.
3.
Zrušuje
se předchozí znění této směrnice ze dne1. 9. 2009. Uložení směrnice v archivu
školy se řídí spisovým řádem školy.
4.
Směrnice
nabývá účinnosti dnem : 1. 9. 2012
5.
Zaměstnanci
školy s tímto řádem budou seznámeni na pedagogické radě dne 30.8.2012.
6.
Žáci
školy budou s tímto řádem seznámeni třídními učiteli ve dnech 3. a 4. 9.
2012, seznámení bude zaznamenáno v
třídních knihách.
7.
Zákonní
zástupci žáků budou informováni o vydání školního řádu písemně v žákovských
knížkách, kde stvrdí podpisem, že s jeho obsahem byli seznámeni. Školní
řád je pro ně zpřístupněn v hale školy a na webových stránkách školy.
8.
Další
bližší ustanovení jsou uvedena ve ŠVP ZV Základní škola Nová Hradečná , Tvořivá
škola.
V Nové
Hradečné 29.8.2012
Vypracovala:
Mgr.SoňaTrávníčková, ředitelka školy
